O městě Jirkov
Město Jirkov se nachází v Ústeckém kraji v příhraniční oblasti pod Krušnými horami.
GPS: 50°29'59.258"N, 13°26'51.683"E
Počátek města Jirkova podle kronik je datován okolo roku 1321 až 1337, kdy se hovoří o osadě Borku nebo Jurkově. Uváděná tvrzení, že byla vytvořena jako podhradí hradu Borek (nynější zámek Červený hrádek), jsou vyvrácená, nýbrž ten byl založen až v 15. století. Městská práva získal Jirkov 25.února 1455 od krále Ladislava Pohrobka, která později potvrdili i Vladislav II. (1507), Ferdinand I. (1528), Maxmilián (1570) a Rudolf II., který městu potvrdil používání znaku a pečetě. Ten si i oblíbil jirkovské pivo, které se zde vařilo od roku 1480 v místním pivovaru.Pivovar byl roku 2006 stržen a nahrazen hypermarketem :-(.
V letech 1555 - 1595 vznikly pod Jirkovem podzemní chodby, které využíval místní pivovar a přístupné se dochovali až dodnes.V letech po bitvě na Bílé hoře (1620) ztratilo město takřka všechna práva a bylo několikrát vypleněno všemi vojsky třicetileté války. Válkou zničený Červený Hrádek byl přebudován na zámek a luterány nahradili katolíci. Ale předválečnou prosperitu už město nedosáhlo. Následující století se do města vrací prosperita a řemesla. Zejména pod vedením pánů Jindřicha Františka z Rottenhahnu a Jiřího Buquoye vznikly manufakturní dílny, továrny německých průmyslníků, stavebnictví a vyhlášená zámecká lesní školka. V roce 1854 mělo město poštovní úřad, v roce 1869 zde působila spořitelna, do konce 19. století v Jirkově fungoval systém kanalizace a stupňovitý vodovod. V roce 1911 bylo město napojeno na elektrickou síť. V roce 1874 je založen hasičský spolek, sbor dobrovolných hasičů - v daleko širším rozsahu působí dodnes. Město rozvíjí železniční a silniční spojení. Vznikají turistické, zájmové a sportovní spolky. Rozmach města narušuje první světový válka, která město ekonomicky tvrdě poznamenala. Občané města velmi strádali. Od počátku 20. až do poloviny 30. let ve městě zimoval proslulý cirkus Kludský. 2. světovou válku Jirkov prožil v relativním klidu, v době náletů spojenců na blízký Chomutov a nedaleké chemické závody nebyl ani bombardován. Město bylo osvobozeno 8. května 1945 Rudou armádou. Po válce, po vysídlení původního sudetoněmeckého obyvatelstva, se skladba obyvatelstva výrazně mění. V podstatě nepřetržitá výstavba moderních sídlišť pomáhá v osidlování lidmi přicházejících z vnitrozemí již od roku 1947. S vidinou zaměstnání v nedalekých hnědouhelných dolech a chemickém průmyslu trvá vlna přistěhovalectví až do začátku 90. let 20. století. Z důvodu průmyslu a jedné z nejdůležitějších dopravních tepen severozápadních čech se zdravotní situace od 60. let 20. století dramaticky mění. Na hřebenech hor hynou stromy a zdravý obyvatel se zhoršuje. V roce 1958 je dokonce prohlášeno za 3. nejhůře postižené město republiky vlivem industrializace. Až je s podivem, že místní vodní nádrž si udržela tak kvalitní vodu, že se dovážela jako kojenecká i do Prahy. Od druhé poloviny 80. let se kvalita životního prostředí začíná zlepšovat, hlavně vlivem odklonu hlavního silničního tahu za město, elektrifikací železnice a limity pro průmysl. Ale 8.2. 1993 i přes veškeré změny a snahy město na týden zahaluje zelené šero. Škodlivin a jedů bylo naměřeno nejvíce v historii města.
Polistopadové změny se projevili na všech oblastech města. Průmysl začal snižovat výrobu. Mnoho podniků a továren zaniklo úplně. Vlivem nezaměstnanosti se zhoršila skladba obyvatelstva. Nepřizpůsobivý občané začali negativně projevovat svůj vztah k městu a spoluobčanům. Z tohoto důvodu 3. listopadu 1992 město schválilo mediálně známou "Jirkovskou vyhláškou" , která měla tento jev podchytit a účinně řešit. Jenže na podnět generální prokuratury a některých politických špiček nikdy nebyla realizována. Podobně jsou na tom i jiná města a dosud není tato situace legislativně vyřešena.Nové tisíciletí Jirkov uvítal jako moderní město, které by mohlo nabídnout bohatý kulturní a společenský život.Až na panelovou výstavbu není po industrializaci ani památky. Město v roce 2002 navázalo partnerství s městem Brand-Erbisdorf v Sasku, o rok později Jirkované potvrdili, že chtějí být členy Evropské unie. S městem započal oboustrannou spolupráci Krajanský spolek Jirkovanů v SRN a neformální a nezištnou pomoc Jirkovu nabídl pravnuk posledního právoplatného majitele zámku Červený Hrádek. V roce 2003 Jirkov s přáním navázání spolupráce oslovil severoitalské městečko Solesino. Město Jirkov tak je na prahu nového tisíciletí připraveno k integraci do nové Evropy, která mu snad něco přinese.
